Časová osa | 2010s
Rozsáhlá korupční kauza spočívající v ovlivňování tendrů veřejných zakázek v Brně a okolí mezi lety 2014-2019. Následkem byla reorganizace brněnské buňky hnutí ANO 2011. Nejvýraznějšími aktéry byli místní politici Jiří Švachula (ANO) nebo Jiří Hos (ODS). Podezření se vztahovala i k Jiřímu Faltýnkovi (syn Jaroslava Faltýnka). (iRozhlas, 2022)
Tehdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) zastupoval kroměřížskou nemocnici v právním sporu s finanční správou. Ministerstvo financí přitom vedlo od roku 2014 právě hnutí ANO 2011. (iRozhlas, 2019)
Miroslav Toman, ministr zemědělství druhé vlády Andreje Babiše, byl obviněn ze střetu zájmů při čerpání evropských dotací na firmu, kterou z 80 % vlastnil jeho otec. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 2021 bez sankce. (Seznam Zprávy, 2021)
V roce 2016 byla schválena novela (14/2017 Sb.) zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.), přezdívaná též Lex Babiš, která vládním činitelům zakazovala vlastnictví médií a přijímání státních dotací prostřednictvím jejich firem. V důsledku toho Babiš v roce 2017 převedl své akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Udělování evropských dotací firmám spojeným s koncernem Agrofert od doby schválení výše zmíněné novely českého zákona o střetu zájmů se v letech 2018 až 2019 stalo předmětem vyšetřování Evropské komise. (Seznam Zprávy, 2024)
Jedná se o součást kauzy Čapí hnízdo. V souvislosti s ní se policie ČR snažila vyslechnout Andreje Babiše mladšího, který nebyl k nalezení. Vypátrali ho až reportéři serveru Seznam Zprávy, kterým sdělil, že byl proti své vůli unesen na Krym, aby nemohl v kauze vypovídat. (Seznam Zprávy, 2019)
Kauza týkající se nehospodárného a nestandardního zacházení s veřejnými zakázkami CzechTourismu (státní příspěvkové org. propagující ČR jako turistickou destinaci). Zřizovatelem CzechTourismu je ministerstvo pro místní rozvoj, hlavními podezřelými se tedy stala ministryně Klára Dostálová (ANO 2011) a manažer Aleš Pangrác. (ČT24, 2023)
Zdeněk Ondráček (KSČM) byl 3. března 2018 zvolen poslaneckou sněmovnou předsedou Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). O tři dny později oznámil premiér A. Babiš (ANO 2011) návrh na Ondráčkovo odvolání. V jedenácti českých městech probíhaly proti zvolení demonstrace, načež Ondráček na funkci rezignoval. (iDnes.cz, 2018)
Politické výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy Miloslava Roznera o romském pracovním táboře v Letech u Písku. Údajně se nejednalo o koncentrační tábory. (iRozhlas, 2018)
10. července 2017 podepsala firma Liglass Trading s kyrgyzskou vládou smlouvu o výstavbě a provozu dvou vodních elektráren, přičemž náklady mají dosáhnout až 700 miliónů dolarů. Předmětem kritiky se stal lobbing hradního kancléře Vratislava Mynáře a prezidenta Miloše Zemana v Kyrgyzstánu před podepsáním smlouvy, ačkoliv firma Liglass není v Česku v oboru výstavby vodních elektráren známá a její dosavadní obrat dosahoval pouze řádově stovek tisíc korun. (Lidovky.cz, 2017)
Obvinění, že Andrej Babiš jako ministr financí cíleně ovlivnil Finanční správu tak, aby pomocí zajišťovacích příkazů DPH de facto zlikvidovala firmu FAU Přerov. (Echo.24, 2017)
Únik tajných nahrávek rozhovorů Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem. Únik ze stále živého vyšetřovacího spisu ke kauze Bereta. (iRozhlas, 2023)
Prezident omilostnil známého dvojnásobného nájemného vraha a recidivistu v rozporu se svými předchozími prohlášeními a podmínkami pro milost.
Podezření jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly z porušení zákona o střetu zájmů, kdy si nechal stavět rekreační domy v Lipně nad Vltavou od svého podřízeného a známého Martina Bláhy, kterému zároveň schvaloval mnohamilionové odměny. Zimola kvůli tomu na funkci hejtmana rezignoval. Vzhledem k tomu, že se jednalo o podezeření ze spáchání přestupku, došlo po uplynutí jednoho roku k jeho promlčení. (ČT24, 2018)
Podezření Andreje Babiše z krácení daní skrze nákup korunových dluhopisů. Odvolání Babiše z pozice ministra financí v Sobotkově vládě. (Echo24, 2017)
Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů ČR, kterým se veřejně distancovali od setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským dalajlamou a deklarovali, že ČR uznává celistvost Číny. Prohlášení bylo kritizováno řadou politiků, politických komentátorů a zástupců vysokých škol. (ČT24, 2016)
V červenci 2016 přinesl deník MF Dnes informaci, že Hašek nezná Lucii Proutníkovou, která měla v letech 2010–2012 zasílat některé jeho výroky médiím. Podle deníku se za fiktivním jménem údajně skrývá kontroverzní lobbistka Jana Mrencová, která byla nepravomocně odsouzena za nabízení úplatku k ovlivnění novinářů. Deník dále uvedl, že Hašek si u partnera Mrencové z veřejných peněz objednal před krajskými volbami marketingové služby v hodnotě 400 tisíc korun. (iDnes.cz, 2016)
Kauza Čapí hnízdo je dotační aféra týkající se Andreje Babiše a dalších osob. Kauza se týká oprávněnosti dotace ve výši 50 mil. Kč na výstavbu areálu Čapí hnízdo, který v roce 2008 čerpala společnost Farma Čapí hnízdo, a.s. (dříve ZZN AGRO Pelhřimov), která byla do konce roku 2007 součástí holdingu Agrofert. Policie v roce 2015 ve věci obvinila 11 fyzických osob, mezi které patřili mj. Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš mladší. Podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 mil. Kč. (ČT24, 2024)
Nepodložené tvrzení prezidenta Miloše Zemana o tom, že Ferdinand Peroutka napsal článek s názvem „Hitler je gentleman“. (iRozhlas, 2021)
Vulgární projev prezidenta Miloše Zemana během živého vysílání pořadu Hovory z Lán na stanici Českého rozhlasu Radiožurnál. V projevu se vyjádřil k ruské skupině Pussy Riot a zkritizoval vládu Bohuslava Sobotky. (Echo24.cz, 2014)
Sousloví „lánský puč“ označuje schůzku, která se odehrála 26. října 2013 na zámku v Lánech po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman se zde sešel s vlivnými členy tzv. protisobotkovské frakce ČSSD v čele s Michalem Haškem. Po tomto setkání se frakce pokusila svrhnout předsedu Bohuslava Sobotku. Plán však nevyšel, Sobotka si svou pozici udržel a stal se předsedou vlády. (Reflex, 2023)
Kauza trafik přispěla před více než deseti lety po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasovy vlády. Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. (iRozhlas, 2023)
Prezident Václav Klaus vyhlásil v lednu 2013 rozsáhlou amnestii, kterou prominul zločiny zhruba třiceti tisícům lidí. Osvobodil tisíce vězňů a souběžně zastavil dořešení stovky závažných případů. Policie začala záhy prověřovat podezření korupce kvůli rozsáhlosti amnestie. (Seznam Zprávy, 2019)
Korupční aféra na ministerstvu práce a sociálních věcí. V reakci na tuto aféru rezignoval tehdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09). Jedná se o kauzu dlouhodobého nehospodárného zacházení s financemi na provoz a změnu systému pro vyplácení sociálních dávek. (Seznam Zprávy, 2023)
Policie chtěla stíhat místopředsedkyni PS Vlastu Parkanovou údajně kvůli tomu, že nenechala udělat znalecký posudek k ověření ceny letounů. Tím měla stát připravit o 658 milionů korun, což je rozdíl mezi kupní cenou a později dopracovaným znaleckým odhadem. V řijnu 2021 byla pravomocně zproštěna obžaloby. Následně podala žalobu a požadovala odškodné téměř 9 milionů korun. (ČT24, 2023)
David Rath byl zatčen kvůli korupci při zakázkách ve Středočeském kraji v květnu 2012. Zadržen byl podle policie s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. V červnu 2019 byl pravomocně odsouzen na sedm let do vězení. Následně uhradil 13milionový peněžitý trest a 16. května 2023 byl propuštěn. (Seznam Zprávy, 2023)